Zodpovědná osoba
Somatoskopický atlas člověka
Úvod
Somatoskopie je kvalitativní metoda používající k hodnocení tělesných vlastností člověka deskriptivního popisu, tj. slovního hodnocení. Řadí se k základním metodám určeným ke studiu biologické variability člověka. Uplatňuje se proto v antropologii, medicíně či kriminalistických a forenzních oblastech. Ač se ve snaze o vyšší objektivnost a opakovatelnost metod v současnosti stále více preferují postupy metrické a morfometrické, lze somatoskopii považovat za právoplatnou alternativu v situacích, kdy je použití metrických metod příliš složité, až nemožné.
O katalogu
Tato interaktivní elektronická výuková pomůcka obsahuje výukové texty a umožňuje, prohlížení, vyhledávání a tisk základních typů a forem somatoskopických (nemetrických) tělesných znaků. Přídatnou funkcí aplikace je možnost sestavení vlastního portrétu na základě nabízených typů. Katalog obsahuje somatoskopické znaky obličeje a postavy, a to ve formě stínované grafiky a kontur, v případě znaků obličeje je obohacen o 3D modely. Výuková pomůcka obsahuje frekvence (procentuální zastoupení) kategorií vybraných znaků obličeje a postavy a v české populaci. Údaje jsou založeny na souboru 100 mužů a 100 žen české národnosti ve věku 18–35 let. Tato výuková pomůcka obsahuje frekvence (procentuální zastoupení) kategorií vybraných znaků obličeje v současné české populaci. Data jsou založeny na souboru o velikosti 389 lidí z toho 201 mužů (52%) a 188 žen (48%). Věk se u sledované populace pohyboval od 25 až 66 let. U mužů byl medián populace 43 let a rozptyl se pohyboval od 25 do 66 let. U žen byl medián populace 48 let a rozptyl 25 až 65 let.
Katalog byl vytvořen pro zkvalitnění výuky somatoskopie za pomoci Fondu rozvoje Masarykovy univerzity a dvou projektů Fondu rozvoje vysokých škol. Jednalo se o projekt FRVŠ/2036/2010/F4/d řešený v roce 2010 na Ústavu antropologie PřF MU (výstupem byla základní podoba katalogu a somatoskopické znaky obličeje a těla v 2D schématech). Druhým byl projekt FRVŠ/151/2013/G4 řešený v roce 2013 formou spolupráce Katedry počítačové grafiky a designu FI MU a Ústavu antropologie PřF MU (výstupem byli 3D znaky obličeje). V roce 2015 byli v rámci pojektu MUNI/FR/1843/2014 zakomponovány somatoskopické znaky obličeje do 3D modelů hlavy, doplněny výukové texty a vytvořena dnešní podoba katalogu. V roce 2018 pak byly v rámci projektu MUNI/FR/1272/2017 do databáze zakomponovány nové somatoskopické znaky na uších, trupu a končetinách člověka. Celý atlas byl také přeložen do angličtiny.
Somatoskopické znaky obličeje
Čelo
Profil čela
Hodnotí se v pohledu laterálním. Tento znak má tři kategorie: profil čela je 1. ubíhající (čelo ustupuje dozadu), 2. klenuté (čelo je zakulacené), 3. kolmé (čelo je rovné a postavené vertikálně).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 49% | 64% | 34% |
2 | 30% | 12% | 48% |
3 | 21% | 24% | 18% |
Obočí
Tvar obočí
Hodnotí se v pohledu frontálním pro levé a pravé obočí zvlášť. Tvar obočí se dělí do těchto kategorií: 1. přímé (obočí tvoří přímku), 2. obloukovité (obočí je do plynulého oblouku) a 3. lomené (obočí je zhruba ve 2/3 až 3/4 vzdálenosti od mediánní roviny zalomeno).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 29,5% | 48% | 11% |
2 | 29% | 9% | 49% |
3 | 41,5% | 43% | 40% |
Vzdálenost obočí
Hodnotí se v pohledu frontálním. Znak vzdálenost obočí je rozdělen na tři kategorie: 1. malá (obočí je velmi blízko mediální roviny, vzdálenost mezi levým a pravým obočím je menší než šířka nosního kořene), 2. střední (obočí jsou zhruba v úrovni šířky kořene nosu), 3. velká (mediální okraje obočí jsou laterálně od koutku očního).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 18% | 26% | 10% |
2 | 56% | 62% | 50% |
3 | 26% | 12% | 40% |
Oči
Postavení oční štěrbiny
Hodnotí se v pohledu frontálním pro levé a pravé oko zvlášť. K určení kategorie je možné použít úhloměru či pravítka. Postavení oční štěrbiny se určuje podle úhlu, který svírá spojnice vnitřního a vnějšího koutku oka s mediánní rovinou. Tento znak má tři kategorie: 1. vnější koutek je níže (úhel je menší než 90°), 2. rovné (úhel je pravý), 3. vnější koutek je výše (úhel je větší než 90°).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 10% | 13% | 7% |
2 | 68,5% | 70% | 67% |
3 | 21,5% | 17% | 26% |
Výška oční štěrbiny
Hodnotí se v pohledu frontálním pro levé a pravé oko zvlášť. Výška oční štěrbiny je rozdělena na tři kategorie: 1. malá (duhovka je zakrytá horním víčkem, téměř na úroveň zornice, u štěrbiny výrazně převládá šířka nad výškou), 2. střední (duhovka je jen mírně zakrytá horním víčkem), 3. velká (duhovka je celá viditelná).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 14% | 23% | 5% |
2 | 60,5% | 54% | 67% |
3 | 25,5% | 23% | 28% |
Vzdálenost očí
Hodnotí se v pohledu frontálním. Znak má tři kategorie: 1. malá, 2. střední, velká.
Nos
Šířka nosu
Hodnotí se v pohledu frontálním. U tohoto znaku se hodnotí relativní vztah šířky nosu k výšce nosu. Šířka nosu se hodnotí v místě největší šířky nosních křidélek. Znak má tři kategorie: 1. malá (nos je úzký, nosní křidélka se rozšiřují velmi málo), 2. střední, 3. velká.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 14% | 16% | 14% |
2 | 65% | 66% | 65% |
3 | 21% | 18% | 20% |
Výška nosu
Hodnotí se v pohledu laterálním. Výškou nosu se rozumí vzdálenost od kořene k dolnímu okraji septa (začátku horního rtu). Výška nosu se hodnotí relativně k výšce obličeje. Znak má tři kategorie: 1. malá (výška nosu je výrazně menší než polovina výšky obličeje), 2. střední (výška nosu se blíží polovině výšky obličeje), 3. velká (výška nosu je polovina výšky obličeje nebo více).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 20% | 24% | 16% |
2 | 61% | 54% | 68% |
3 | 9% | 22% | 16% |
Šířka kořene nosu
Hodnotí se v pohledu frontálním. Znak šířka kořene nosu má tři kategorie: 1. úzká (kořen nosu je úzký v porovnání s nosním hřbetem), 2. střední (kořen nosu je zhruba stejné šíře jako nosní hřbet), 3. široká (kořen nosu je široký, někdy až dosahuje vnitřních očních koutků).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 15,5% | 16% | 15% |
2 | 65,5% | 66% | 65% |
3 | 19% | 18% | 20% |
Výška kořene nosu
Hodnotí se v pohledu laterálním. Za výšku kořene nosu považujeme projektovanou vzdálenost od zornice ke kořeni nosu. Znak má tři kategorie: 1. nízká (kořen nosu je z profilu velmi blízko oku, nos bývá plochý), 2. střední, 3. vysoká (kořen nosu je prominující).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 21,5% | 12% | 31% |
2 | 60% | 55% | 65% |
3 | 18,5% | 33% | 4% |
Šířka hřbetu nosu
Hodnotí se v pohledu frontálním. U tohoto znaku se rozeznávají tři kategorie: šířka hřbetu nosu je 1. úzká (hřbet nosu je užší než kořen nosu), 2. střední (hřbet nosu je zhruba stejně široký jako kořen nosu) a 3. široká (hřbet je širší než kořen nosu).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 17,5% | 17% | 18% |
2 | 64% | 61% | 67% |
3 | 17,5% | 22% | 15% |
Profil hřbetu nosu
Hodnotí se v pohledu laterálním. Znak profil hřbetu nosu je rozdělen na čtyři kategorie: 1. konkávní, 2. rovný (zcela bez jakéhokoli zvlnění), 3. konvexní (profil tvoří jeden konvexní oblouk) a 4. zvlněný (na profilu je viditelný hrbolek v oblasti kostní části nosu).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 7% | 4% | 10% |
2 | 42% | 46% | 38% |
3 | 22% | 27% | 17% |
4 | 29% | 23% | 35% |
Tvar hrotu nosu
Hodnotí se v pohledu laterálním. Tvar hrotu nosu může být 1. špičatý, 2. zakulacený, 3. bulbovitý (oproti zakulacenému je tvar hrotu nosu tvořen obloukem s větším poloměrem), 4. hranatý.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 8,5% | 13% | 4% |
2 | 55% | 50% | 60% |
3 | 33,5% | 32% | 35% |
4 | 3% | 5% | 1% |
Směr hrotu nosu
Hodnotí se v pohledu laterálním. U tohoto znaku se rozlišují tři kategorie: hrot nosu směřuje 1. nahoru, 2. vodorovně, 3. dolů.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 30,5% | 24% | 37% |
2 | 65% | 68% | 62% |
3 | 4,5% | 8% | 1% |
Přechod čela ve hřbet nosu
Hodnotí se v pohledu laterálním. U tohoto znaku se hodnotí podoba kořene nosu v profilu a jeho návaznost na čelo a hřbet nosu. Znak se rozděluje na tři kategorie: 1. plynulý (kořen nosu je v rovině s profilem čela nebo je jen velmi lehce prohlouben), 2. mírně prohloubený, 3. silně prohloubený, se zářezem (mezi profilem hřbetu nosu a čelem je nápadná konkavita, někdy i zářez).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 26% | 23% | 28% |
2 | 61% | 53% | 69% |
3 | 13% | 24% | 3% |
Rty
Hloubka filtra
Hodnotí se v pohledu poloprofil. U tohoto znaku se hodnotí, jak je prohlubeň mezi laterálními okraji filtra hluboká. Rozlišují se tři kategorie: hloubka filtra je 1. malá (okraje filtra jsou nevýrazné, málo patrné a málo vyzdvižené nad okolní tkáň, filtrum je ploché), 2. střední (okraje filtra jsou dobře patrné), 3. velká (okraje filtra jsou dobře patrné nebo až nápadné, filtrum je velmi prohloubeno).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 15,0% | 16% | 14% |
2 | 57,0% | 57% | 57% |
3 | 28% | 27% | 29% |
Prohlubeň filtra v oblasti červeně horního rtu
Hodnotí se v pohledu frontálním. Tento znak má tři kategorie: prohlubeň je 1. mělká, chybějící (prohlubeň je jen naznačená nebo zcela chybí), 2. jasně viditelná, 3. výrazná a hluboká (prohlubeň je nápadná, dosahuje až do poloviny výšky červeně horního rtu).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 26% | 21% | 31% |
2 | 56% | 60% | 52% |
3 | 18% | 19% | 17% |
Šířka rtů
Hodnotí se v pohledu frontálním. Šířkou rtů rozumíme šířku rima oris, tedy vzdálenost ústních koutků od sebe. Šířka je hodnocena relativně k šířce obličeje na úrovni ústních koutků. Znak má tři kategorie: 1. úzké, 2. střední, 3. široké.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 22,5% | 24% | 21% |
2 | 68,5% | 65% | 74% |
3 | 8% | 11% | 5% |
Tloušťka červeného dolního rtu
Hodnotí se v pohledu frontálním. Znak tloušťka červeně dolního rtu má tři kategorie: 1. tenký (ret je úzký), 2. střední a 3. silný (ret prominuje, může působit dojmem „oteklosti“).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 21% | 20% | 22% |
2 | 51% | 47% | 55% |
3 | 28% | 33% | 23% |
Výška horního rtu
Hodnotí se v pohledu frontálním. U tohoto znaku se hodnotí výška kožní části horního rtu, tedy vzdálenost od báze septa nosu k hornímu okraji červeně horního rtu. Znak má tři kategorie: 1. malá (červeň rtu je velmi blízko nosu), 2. střední, 3. velká.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 16% | 21% | 11% |
2 | 65,5% | 62% | 69% |
3 | 18,5% | 17% | 20% |
Výška dolního rtu
Hodnotí se v pohledu laterálním. U tohoto znaku se hodnotí výška kožní části dolního rtu, tedy vzdálenost dolního okraje červeně dolního rtu od sulcus mentolabialis. Znak má tři kategorie: 1. malá, 2. střední, 3. velká.
Profil horního rtu
Hodnotí se v pohledu laterálním. Hodnotí se podoba křivky od báze nosního septa po horní okraj červeně horního rtu. Znak má tři kategorie: 1. konkávní, 2. rovný, 3. konvexní.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 79% | 74% | 84% |
2 | 19,5% | 24% | 15% |
3 | 1,5% | 2% | 1% |
Profil dolního rtu
Hodnotí se v pohledu laterálním. Hodnotí se podoba křivky od dolního okraje červeně dolního rtu po sulcus mentolabialis. Znak má tři kategorie: 1. konkávní, 2. rovný, 3. konvexní.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 68% | 62% | 74% |
2 | 26,5% | 29% | 24% |
3 | 5,5% | 9% | 2% |
Relativní proturze rtů
Hodnotí se v pohledu laterálním. U tohoto znaku se hodnotí vzájemné postavení horního a dolního rtu. Znak má tři kategorie: 1. horní ret přečnívá přes dolní, 2. rty jsou vyrovnané, 3. dolní ret je prominentnější než horní.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 20,5% | 25% | 16% |
2 | 73% | 68% | 78% |
3 | 6,5% | 7% | 6% |
Brada
Tvar brady
Hodnotí se v pohledu frontálním. U tohoto znaku se hodnotí podoba kontury brady v pohledu frontálním. Znak má čtyři kategorie: 1. hranatý (s rovným dolním okrajem), 2. eliptický, zašpičatělý, 3. kulatý, 4. prohloubený (s rovným dolním okrajem, který je uprostřed prohloubený).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 19,5% | 32% | 7% |
2 | 39,5% | 39% | 40% |
3 | 34,5% | 20% | 49% |
4 | 6,5% | 9% | 4% |
Profil brady (prominence)
Hodnotí se v pohledu laterálním. U tohoto znaku se hodnotí podoba kontury brady a její postavení vůči horní části obličeje. Znak se rozděluje na tři kategorie: 1. ustupující (brada ustupuje vůči profilu horní části obličeje), 2. měkce zakulacený, rovný, 3. výrazný, prominující (brada je vystouplá, vyčnívá vůči profilu horní části obličeje).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 10,5% | 12% | 9% |
2 | 66,7% | 62% | 71% |
3 | 23% | 26% | 20% |
Důlek v bradě
Hodnotí se v pohledu poloprofil. U tohoto znaku se hodnotí vyvinutí prohlubně v mediánní oblasti brady, tzv. důlku. Rozlišují se tři kategorie: 1. chybějící (povrch brady je hladký), 2. naznačený, mělký (důlek je patrný), 3. výrazný (důlek je nápadně prohloubený, je dobře zřetelný i při pohledu frontálním).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 67,5% | 63% | 72% |
2 | 24,5% | 26% | 23% |
3 | 8% | 11% | 5% |
Uši
Umístění ušního boltce na hlavě
Hodnotí se v pohledu frontálním, zvlášť pro levý a pravý ušní boltec. U tohoto znaku se hodnotí horizontální umístění boltce na hlavě, je dáno nadušní výškou hlavy. Znak má tři kategorie: 1. vysoko (horní okraj boltce dosahuje výšky obočí), 2. středně (horní okraj boltce je v úrovni očí), 3. nízko (horní okraj boltce je níže než oči).
Plocha ušního boltce
Hodnotíme z poloprofilu na hlavě člověka ve frankfurtské horizontále tak, že vedeme přímku v sagitální rovině přes vnější zvukovod, na kterou spustíme kolmici od vrcholu boltce po vnějším okraji helixu. Znak má tři stupně rozvoje: 1. rovinná (kolmice je v rovině s okrajem boltce), 2. konkávní (okraj boltce nedosahuje kolmice), 3. konvexní (okraj boltce přesahuje kolmici).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 58% | 60% | 57% |
2 | 25% | 21% | 28% |
3 | 17% | 20% | 15% |
Reliéf ušního boltce
Hodnotíme z profilu na hlavě člověka ve frankfurtské horizontále. Posuzujeme anthelix, jeho větvení , jak velmi vystupuje z roviny ušního boltce, případně jeho hloubku, větvení, jak moc vystupuje z roviny ušnice , případně jeho tloušťku. Popisujeme tři stupně rozvoje znaku: 1. silně modelovaný (horní rameno je výraznější než dolní nebo jsou obě ramena stejně výrazná), 2. středně modelovaný (dolní rameno je výraznější než horní), 3. slabě (obě ramena jsou hladká a nevystupují).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 32% | 28% | 35% |
2 | 45% | 57% | 36% |
3 | 23% | 15% | 29% |
Dolní okraj lalůčku
Hodnotí se v pohledu laterálním. U tohoto znaku se hodnotí podoba přichycení boltce k hlavě (ke kůži hlavy). Je rozdělen na tři kategorie: dolní okraj lalůčku je 1. přirostlý (lalůček je kompletně přirostlý ke kůži hlavy, přední okraj lalůčku není rozeznatelný), 2. částečně přirostlý (lalůček je částečně přirostlý ke kůži hlavy), 3. nepřirostlý (přední okraj lalůčku je volný).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 55% | 69% | 44% |
2 | 30% | 7% | 47% |
3 | 15% | 24% | 9% |
Další znaky na lalůčku
Hodnotíme z profilu na hlavě ve frankfurtské horizontále. Hodnotíme, zda má ušní lalůček dírku po náušnici a přítomnost dalších unikátních znaků: 1. dírka po náušnici, 2. znaménko/jizva, 3. lalůček bez těchto znaků, 4. kombinace 1,2.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 44% | 4% | 74% |
2 | 14% | 27% | 4% |
3 | 33% | 67% | 8% |
4 | 10% | 3% | 15% |
Šířka helixu
Hodnotíme z profilu na hlavě člověka ve frankfurtské horizontále. Posuzujeme šířku helixu v jeho horní části, jak přesahuje ventrálním směrem. Tento znak má tři stupně rozvoje: 1. úzký, 2. střední, 3. široký.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 41% | 56% | 30% |
2 | 46% | 31% | 56% |
3 | 13% | 13% | 14% |
Způsob zavinutí helixu
Hodnotíme z profilu hlavy ve frankfurtské horizontále. Rozhodující je šířka helixu v jeho průběhu, zda je ve všech místech stejná nebo se v jeho průběhu liší. Dvě kategorie rozvoje tohoto znaku: 1. rovnoměrný, 2. nerovnoměrný.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 47% | 85% | 19% |
2 | 53% | 15% | 81% |
Délka crus helicis
Hodnotíme z profilu hlavy člověka ve frankfurtské horizontále. Posuzujeme, zda crus helicis zasahuje do concha auricuale. Pokud zasahuje, tak posuzujeme, zda dosahuje, či přesahuje polovinu šířky ušního boltce. Znak hodnotíme pomocí 4 kategorií: 1. nezasahuje do concha auriculae, 2. zasahuje do concha auriculae a nedosahuje poloviny šířky boltce, 3. dosahuje poloviny šířky boltce, 4. přesahuje polovinu šířky boltce.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 36% | 52% | 25% |
2 | 43% | 28% | 54% |
3 | 11% | 8% | 14% |
4 | 10% | 12% | 7% |
Velikost tragu
Hodnotíme z profilu na hlavě ve frankfurtské horizontále. Posuzujeme, jak tragus přesahuje přes vstup do vnějšího zvukovodu. Znak má tři stupně rozvoje: 1. malý (slabě vytvořený tragus nevyčnívá nad vstup zvukovodu), 2. střední (tragus částečně překrývá vstup do vnějšího zvukovodu), 3. velký (velký tragus z velké míry překrývá vnější zvukovod).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 65% | 68% | 63% |
2 | 27% | 23% | 29% |
3 | 8% | 9% | 8% |
Počet hrbolků tragu
Hodnotíme z profilu na hlavě ve frankfurtské horizontále. Posuzujeme, zda má tragus jeden vrchol nebo dva, pokud je tragus plochý, znak nemůžeme hodnotit. Znak má tři stupně rozvoje: 1. jednohrbolkový, 2. dvouhrbolkový.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 86% | 78% | 91% |
2 | 14% | 22% | 9% |
Velikost antitragu
Hodnotíme z profilu hlavy ve frankfurtské horizontále, do jaké míry vystupuje antitragus nad lalůček. Dále si všímáme, jak přechází anthelix v antitragus. Znak má tři stupně rozvoje: 1. malý (přímo), 2. střední (obloukem), 3. velký (lomem).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 27% | 19% | 33% |
2 | 58% | 69% | 50% |
3 | 15% | 13% | 17% |
Tvar incisura intertragica
Hodnotíme z profilu na hlavě ve frankfurtské horizontále. Okraje incisura intertragica (ii) se sbíhají směrem k lalůčku a podle toho, zda ramena směřují kolmo (spolu se spodinou vytvářejí tvar U) nebo se sbíhají šikmo (spolu se spodinou tvoří tvar V) popisujeme její tvar. Pokud jsou ramena ii asymetrická a ke spodině se sbíhají se různým způsobem, její tvar popisujeme jako nepravidelný: 1. tvar U, 2. tvar V, 3. nepravidelný tvar.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 58% | 73% | 47% |
2 | 17% | 19% | 16% |
3 | 25% | 8% | 37% |
Hloubka incisura intertragica
Hodnotíme na hlavě ve frankfurtské horizontále z profilu. Spojíme vrchol tragu a antitragu (v sagitální rovině) a vrchol ii s touto pomyslnou přímkou. Pokud je přímka vedená od vrcholu ii k spojnici tragu a antitragu stejně dlouhá jako tato spojnice, je ii hluboká, pokud dosahuje její poloviny středně hluboká a pokud nedosahuje polovinu její délky je mělká: 1. hluboká, 2. středně hluboká, 3. mělká.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 15% | 9% | 20% |
2 | 61% | 65% | 58% |
3 | 24% | 26% | 22% |
Šířka incisura intertragica
Hodnotíme na hlavě ve frankfurtské horizontále z profilu. Délku spojnice tragů vztáhneme k přímce vedené od středu vnějšího zvukovodu k ramenu anthelixu v sagitální rovině. Když spojnice přesahuje polovinu téhle přímky je hodnocena jako široká, v případě, že k ní dosahuje je středně široká, v případě že nedosahuje je úzká: 1. široká, 2. středně široká, 3. úzká.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 4% | 5% | 4% |
2 | 72% | 70% | 73% |
3 | 24% | 25% | 23% |
Somatoskopické znaky celého těla
Ramena
Šířka ramen u mužů
Šířka ramen je hodnocena na základě porovnání vzdálenosti mezi body acromion dx. a sin. a maximální šířkou boků. Maximální šířkou boků se rozumí vzdálenost mezi dvěma body v rovině, které jsou od sebe nejvíce vzdálené v oblasti boků. U mužů je znak rozdělen do tří kategorií: 1. úzká ramena (rozdíl do 10 %), 2. středně široká (rozdíl 10 % až 15 %), 3. široká ramena (rozdíl nad 15 %).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Muži |
---|---|
1 | 23% |
2 | 53% |
3 | 23% |
X | 1% |
Šířka ramen u žen
Šířka ramen je hodnocena na základě porovnání vzdálenosti mezi body acromion dx. a sin. a maximální šířkou boků. Maximální šířkou boků se rozumí vzdálenost mezi dvěma body v rovině, které jsou od sebe nejvíce vzdálené v oblasti boků. U žen je znak rozdělen také do tří kategorií: 1. úzká ramena (rozdíl do 5 %), 2. středně široká (rozdíl 5 % - 10 %), 3. široká ramena (rozdíl více než 10 %).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Ženy |
---|---|
1 | 32% |
2 | 51% |
3 | 14% |
X | 3% |
Sklon ramen
Sklon ramen je hodnocen z ventrálního pohledu na horní část trupu hodnoceného člověka. Rozdělení do kategorií se provádí na základě sklonu přímky vedené pomyslně po nejkraniálnější části ramen od krku po paži. Hodnotí se každé rameno zvlášť do čtyř kategorií:1. silně skloněné rameno, 2. středně skloněné rameno, 3. rovné rameno, 4. rameno s nepatrně zvednutou laterální částí.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 29% | 29% | 31% |
2 | 47% | 50% | 43% |
3 | 22% | 20% | 24% |
4 | 2% | 1% | 2% |
Hrudník
Délka hrudníku
Délka hrudníku je hodnocena jako vzdálenost mezi bodem jugulare a dolním okrajem žeber v oblasti processus xiphoideus a jejímu poměru k celkové délce trupu. Znak je rozdělen do tří kategorií: 1. malá délka, 2. střední délka, 3. velká délka hrudníku.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 15% | 19% | 10% |
2 | 63% | 57% | 70% |
3 | 17% | 18% | 16% |
X | 5% | 6% | 3% |
Profil hrudníku vpředu
Profil hrudníku vpředu je hodnocen z pravého laterálního pohledu na hrudník. Jedná se o znak, který je sledován pouze u mužů. Pro znak jsou vytvořeny tři stupně rozvoje: 1. silně klenutý, 2. mírně klenutý, 3. téměř přímý hrudník
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Muži |
---|---|
1 | 16% |
2 | 60% |
3 | 23% |
X | 1% |
Tvar hrudníku
Tvar hrudníku je hodnocen metodou dle Fettera (1967). Nejdříve z ventrálního pohledu na hrudník hodnoceného člověka, poté z pravého poloprofilu. Pro tvar hrudníku jsou tři kategorie: 1. normální hrudník, 2. astenický hrudník 3. soudkovitý hrudník.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 62% | 58% | 66% |
2 | 14% | 14% | 15% |
3 | 21% | 23% | 18% |
X | 3% | 4% | 2% |
Záda
Držení těla
Držení těla hodnotíme z pravého laterálního pohledu na tělo probanda. Znak je rozdělen do 4 kategorií. Hodnocené stupně rozvoje znaku jsou: 1. hyperkyfotické držení těla (velká lordóza bederní i) krční, v důsledků čehož vystupuje hrudní kyfóza), 2. správné držení (malá krční a bederní lordózou i kyfózou), 3. hyperlordotické držení (velká lordóza bederní a malá krční), 4. plochá záda.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 16% | 15% | 16% |
2 | 57% | 58% | 56% |
3 | 19% | 18% | 21% |
4 | 8% | 9% | 8% |
Skoliolitické držení těla
Skoliotické držení těla hodnotíme z dorzálního pohledu na trup. Zakřivení páteře porovnáváme s pomyslnou přímkou vedené osou těla. V první fázi hodnocení zjišťujeme, zda držení těla probanda vykazuje skoliotické držení nebo je bez skoliózy. Poté zjišťujeme rozsah skoliózy. Tento znak má tři stupně rozvoje: 1. bez skoliózy, 2. mírný rozvoj (do 10°), 3. silný rozvoj (nad 10°).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 95% | 94% | 96% |
2 | 4% | 5% | 3% |
3 | 1% | 1% | 1% |
Prominence lopatek
Prominence lopatek je hodnocena z dorzálního pohledu na horní část trupu. Stupeň rozvoje znaku je určen na základě prominence lopatkové kosti nad okolní tkáň. U prominence lopatek jsou tři kategorie: 1. vystupující lopatky, 2. středně zřetelné, 3. nezřetelné lopatky.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 20% | 25% | 15% |
2 | 54% | 55% | 53% |
3 | 26% | 20% | 32% |
Poloha lopatek
Poloha lopatek je hodnocena z dorzálního pohledu na horní část trupu člověka. Tento znak je dle Fettera (1967) rozdělen do tří kategorií podle stupně rozvoje, podle postavení mediálních okrajů lopatek k páteři: 1. šikmá poloha, 2. střední poloha, 3. lopatky rovnoběžné s páteří.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 12% | 16% | 7% |
2 | 29% | 29% | 28% |
3 | 31% | 34% | 29% |
X | 28% | 21% | 36% |
Zřetelnost reliéfu páteře
Zřetelnost reliéfu vedení páteře se hodnotí z dorzálního pohledu na trup člověka, a to po celé délce páteře od kraniálního okraje lopatek až po 5. bederní obratel. Znak je rozdělen do tří kategorií podle stupně rozvoje: 1. velmi zřetelný, 2. středně zřetelný 3. nezřetelný reliéf vedení páteře.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 26% | 27% | 25% |
2 | 54% | 53% | 55% |
3 | 17% | 20% | 14% |
4 | 3% | - | 6% |
Tvar zad
Hodnocení tvaru zad probíhá z dorzálního pohledu na trup těla člověka. Znak je rozdělen do pěti kategorií: 1. typ V (rozšiřující se záda směrem nahoru), 2. obdélníkovitý typ (stejně široká záda po celé své délce), 3. typ přesýpacích hodin (zúžená záda ve své střední části), 4. typ A (rozšiřující se směrem dolů), 5. záda soudkovitého tvaru (záda s rozšířenou střední částí).
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
1 | 16% | 15% | 16% |
2 | 57% | 58% | 56% |
3 | 19% | 18% | 21% |
4 | 8% | 9% | 8% |
5 | 0% | 0% | 0% |
Horní končetiny
Tvar prstů
Hodnotíme z dorzálního pohledu na ruku, přičemž je ruka volně položena na podložku a všechny prsty volně nataženy. Znak je rozdělen dle Fettera (1967) do čtyř kategorií: 1. Kónické (od své báze se k nehtu zužují), 2. Kvadratické (stejná šířka po celé délce), 3. Paličkovité (prst v krajině nehtu rozšířen do paličkovitého tvaru).
Dolní končetiny
Tvar nohy
Hodnotíme z dorzálního pohledu na nohu při plném zatížení končetiny a volně natažených prstech. Znak rozdělujeme do tří kategorií: 1. prsty na noze tvoří od palce šikmou rovinu (Egyptský), 2. min. 3 prsty tvoří rovinu, která s osou chodidla svírá pravý úhel (Římský), 3. druhý prst je nejdelší (Řecký).
Rozvržení tukové tkáně
Poměr pasu a boků (WHR)
Poměr pasu a boků je hodnocen pouze u žen. Rozřazení probandů do tří kategorií probíhá na principu porovnání poměru mezi obvodem pasu k obvodu boků. Znak se rozděluje do tří kategorií: 1. výrazně menší obvod pasu, 2. nevýrazný rozdíl, 3. výrazně větší obvod pasu.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Ženy |
---|---|
1 | 57% |
2 | 33% |
3 | 11% |
Rozvinutí tukového polštáře v oblasti boků
Rozvinutí tukového polštáře v oblasti boků hodnotíme z dorzálního pohledu spodní část trupu. Znak byl pro obě pohlaví rozdělen do tří kategorií dle stupně rozvoje: 1. mírně rozvinutý, 2. středně rozvinutý, 3. velmi rozvinutý.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 26% | 19% | 12% |
2 | 44% | 47% | 41% |
3 | 36% | 27% | 46% |
X | 1% | - | 1% |
Klenutí břicha
Klenutí břicha je hodnoceno z pravého laterálního pohledu na tělo člověka. Sleduje se vedení pomyslné linky nejventrálněji se prominující abdominální části trupu, u mužů i žen. Znak se rozděluje do pěti kategorií pokrývající rozvoj tohoto znaku: 1. propadlé břicho, 2. rovné břicho, 3. mírně vystouplé břicho, 4. středně vystouplé břicho, 5. velmi vystouplé břicho.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
1 | 1% | 1% | 1% |
2 | 22% | 23% | 22% |
3 | 32% | 33% | 33% |
4 | 25% | 24% | 27% |
5 | 20% | 20% | 20% |
Tělo jako celek
Rozvinutí svalstva
Rozvinutí svalstva je hodnoceno jako komplexní znak na celém těle člověka. Je třeba brát v úvahu rozvinutí svalstva vzhledem k tělesné výšce hodnoceného člověka, ne pouze celkový objem svalové hmoty. Tento znak je rozdělen na tři stupně rozvoje: 1. málo rozvinuté svalstvo, 2. středně rozvinuté, 3. velmi rozvinuté svalstvo.
Frekvence zastoupení kategorií v české populaci:
Kategorie | Dohromady | Muži | Ženy |
---|---|---|---|
1 | 57% | 55% | 60% |
2 | 37% | 35% | 38% |
3 | 5% | 9% | 2% |
X | 1% | 1% | - |