Jarní antropologický seminář nabídne pestrou paletu domácích i zahraničních odborníků

únor 2023

Pokud není uvedeno jinak, konají se přednášky prezenčně, každý čtvrtek od 16.00 hodin v Aule (místnost 01026, areál PřF Kotlářská 2).

Uzavřená skupina pro distanční přednášky je na této adrese.

16. 2. 2023

Leslie Quade, M.Sc., Ph.D.

Ústav antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

Assessing stress through dental cortisol in Brno: From the Middle Ages to the present (and beyond?)

Stress impacts our health and wellbeing, making research on stress a deeply important topic within contemporary societies. Cortisol, known as ‘the stress hormone’, is secreted from the adrenal glands in response to stressors, allowing the body to respond and cope. As a result, studies of modern human and non-human populations regularly assess cortisol concentrations in bodily fluids, such as blood and saliva, and hair as a measure of stress exposure and experience. However, studies addressing stress in the past and how experiences and responses to stressful events have changed or evolved over time have been limited by methodological constraints. Soft tissues, bodily fluids and hair are only very rarely preserved in archaeological contexts. Teeth represent some of the best-preserved elements of archaeological human remains and are regularly shed or lost in living populations, making them a useful and comparatively abundant material for analysis. To better understand ‘stress’ in the past, dental cortisol was explored in 175 permanent and deciduous (baby) teeth from 100 individuals. Archaeological teeth came primarily from the Medieval site of Brno - Vídeňská Street, dated to between the 11th and 12th centuries. Teeth from living populations were donated by the local community. Over 500 samples were tested via competitive enzyme-linked immunosorbent assay (ELISA) and mass spectrometry to assess and quantify the cortisol concentrations present within tooth dentine and enamel.

Although not every sample generated usable results, detectable concentrations of cortisol were identified in modern and archaeological permanent and deciduous tooth structures. Through this study, we were able to expand and improve upon the newly developed dental cortisol method, generate more data, and compare dental cortisol with other skeletal and non-skeletal stress markers. Simultaneously, we produced new evidence on stress experience across time in Brno. Future studies of cortisol in tooth structures could have implications for studies of human stress across deep time, connecting bioarchaeology with assessments of stress in living populations.

23. 2. 2023

Pavel Flegontov, M.Sc., Ph.D.

Katedra biologie a ekologie PřF, Ostravská univerzita

From the Danube to the Volga: traditional archaeogenetic methods vs. direct visualization of relatedness networks for studying the spread of Slavs and Indo-Iranians

Archaeogenetics, especially focused on humans and domestic animals, is a rapidly growing field of science. Few methods relying on allele frequencies became a cornerstone in archaeogenetic studies of population history: PCA, ADMIXTURE (inferring complex mixture models for individuals), f-statistics (simple tests for gene flow or cladality), qpAdm (testing simple admixture models for groups or individuals), and admixture graphs (inferring phylogenetic trees with admixture events added that fit f-statistic data). The popularity of these methods is explained by their modest computational requirements and ability to analyse both "imperfect" and "perfect" archaeogenetic data: pseudo-haploid and diploid, SNP capture and shotgun sequenced, including those with high missing data rates. In my talk I will make a short overview of these methods' strengths and weaknesses, and present a new method based on autosomal haplotypes.

In a series of preprints we showed that the traditional analytical methods either generate demographic models poorly constrained by data (admixture graphs) or tend to demonstrate correlated false signals of gene flow (qpAdm, PCA, ADMIXTURE). This is especially pertinent to exploring complex population histories in the Eurasian steppe and forest-steppe zones in the Late Bronze Age, Iron Age, and early Medieval periods. In these periods population history is so complex and "fluid" that methods relying on pre-defined groups of individuals (f-statistics, qpAdm, admixture graphs) no longer make sense, and individual-level methods such as PCA and ADMIXTURE often lack power to resolve small genetic differences between populations involved. To overcome these problems, we suggest combining this standard archaeogenetic toolkit with methods based on detection of shared long autosomal haplotypes (identity-by-descent, IBD) that are now being actively developed in archaeogenetics. We argue that a method relying on networks of IBD sharing between individuals allows to explore human interaction networks through which language and culture spread much more directly than the traditional archaeogenetic approaches. Here I illustrate this conclusion with several examples: the spread of early Slavs and competing hypotheses on the origin of Indo-Iranians.

2. 3. 2023

Mgr. Jiří Kala

Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i.

Zapomenuté válečné hroby

Jižní a střední Morava, téměř 80 let od konce 2. světové války: na polích, v lesích, v zasypaných zákopech nebo kráterech od granátů dosud spočívají ostatky desetitisíců padlých vojáků poražené německé armády. Zub času je nejen nemilosrdně poznamenal, ale zároveň i posunul do sféry archeologického zájmu. Výsledky historického, archeologického a antropologického výzkumu mohou tak přiblížit jejich dávno zapomenuté osudy a v budoucnu některým z nich navrátit i jména.

9. 3. 2023

Mgr. Petra Beran Cimbůrková

Ústav archeologické památkové péče středních Čech

Zajímavé antropologické nálezy Ústavu archeologické památkové péče středních Čech

Naše absolventka Mgr. Petra Beran-Cimbůrková, Ph.D. přednese výsledky ze svých zajímavých výzkumů, které od roku 2009 provádí na pracovišti v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech (například kruhový objekt ze střední doby bronzové z Nymburka), přiblíží nám i ostatní složky práce antropologa v archeologii (edukační činnost pro děti, odborné články, výstavy, popularizační články).

16. 3. 2023

Lukas Waltenberger, Ph.D.

Austrian Archaeological Institute|Austrian Academy of Sciences

Motherhood and its impact on the human skeleton

Pregnancy and birth are elusive events in bioarchaeology. The direct evidence of motherhood is often limited to coffin births or DNA studies demonstrating a close kinship. From the medical-historical point of view, births often ended lethal for the mother, the baby or both, since the infection rate during birth was high or a narrow birth canal caused birth complications. Parturition scars have been known in anthropology for more than 150 years. They are commonly observed on the female pelvis. Therefore, parturition scars were often interpreted as the result of the physically demanding birth process. However, not every mother may develop them, and some parturition scars can be even seen on the male pelvis. Consequently, the causal factors of parturition scars are still unclear and controversially discussed in anthropology.

In this talk new bioarchaeological methods for determining reproduction in the past will be presented and possible applications and causes for the formation of bony birth marks will be discussed.

For this purpose, archaeological skeletons as well as recent forensic CT scanning data with detailed background information about the deceased were examined using geometric morphometrics, histology, and multivariate statistical methods. Five parturition scars (preauricular sulcus, sacral scarring, sacral preauricular extension, extended pubic tubercle, pubic pitting) were evaluated and analysed in regard to parity, pelvic shape, and other suspected causal factors.

Results indicated pelvic shape remodelling during adulthood in both sexes. Whereas the male pelvis tended to become more android over lifetime, female pelvic shape remodelled in three phases corresponding to parity, hormone secretion, and biomechanical stress. The association with single causal factors was weak for most parturition scars suggesting a multivariate cause for their development. The preauricular sulcus was mainly caused by biomechanical misloading of the pelvis and remodelled over lifetime. Dorsal pubic pitting was significantly associated with parity. Despite the large individual variability of this feature, dorsal pubic pitting provides an attractive method to estimate birth events based on the bony pelvis in past populations.

The presented results are not limited to an anthropological application, but also bringing important insights for the medical and evolutionary biological field to understand the effects of pregnancy and childbirth on the human body.

23. 3. 2023

RNDr. Zdeněk Tvrdý

Ústav Anthropos, Moravské zemské muzeum

Antropologie a muzeum

V přednášce budou představeny sbírky a historie Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea, který spojuje bádání v oblastech paleolitické archeologie, kvartérní paleontologie a antropologie. Pozornost bude věnována zejména antropologické sbírce, která je unikátní ať už svým rozsahem, nebo nálezy z archeologických lokalit celoevropského významu. Dále bude představena práce muzejního antropologa na poli sbírkotvorném i vědeckém.

30. 3. 2023

Mgr. Martin Čuta, Ph.D.

Ústav antropologie PřF MU

Představení možností zahraničních mobilit

V tomto semináři se seznámíme s nabídkou mobilitních programů. Studijní nebo pracovní výjezd do zahraničí by měl být důležitou součástí studia na vysoké škole, protože nabízí příležitost k poznání jiných perspektiv akademického i kulturního života. Seminář bude obohacen zkušenostmi ze zahraničních pobytů našich studentů.

6. 4. 2023

RNDr. Robin Pěnička, Ph.D., Mgr. Tomáš Mořkovský

Ústav antropologie PřF MU

"...vysoký jako habán!"

Habáni (novokřtěnci) představují specifickou sociálně-náboženskou komunitu, která se významně zapsala do dějin raně novověké Moravy. Odkud habáni přišli? Jak vypadali? Jaké nemoci je trápili? A byli skutečně vysoké postavy? Na tyto otázky a další se pokouší odpovědět bioarcheologický výzkum novokřtěnské komunity v Přibicích a některé nové poznatky budou představeny v rámci antropologického semináře.

13. 4. 2023

Alexander Ackermann, M.Sc.

Human Factors, Ergonomics Unit, German Federal Institute for Occupational Safety and Health

Collection and analysis of anthropometric data for ergonomic design processes - Basic ideas and current research activities of the German Federal Institute for Occupational Safety and Health (BAuA)

The ergonomic design of products and work systems is important to ensure safe, healthy, and productive work environments. To create such work environments, anthropometric characteristics, among other things, must be considered. This presentation will focus on the collection of anthropometric data using a 3D whole-body scanner. Moreover, a methodological approach to generate representative data fordefined user group (e.g. working-age population ofspecific country) will be presented. Finally, different methods for the analysis of anthropometric data within an ergonomic design process will be described.

20. 4. 2023 – University Campus Bohunice (pavilion B11/ seminar room 132)

Dr. Anne Laudisoit 

Neglected Diseases in a Global World and the Unexpected Impact of Going Local

Neglected Diseases in a Global World and the Unexpected Impact of Going Local | Seminar Series (muni.cz)

27.4. 2023

Dr. Daniel Gaudio

Department of Archaeology, Durham University

Glaciers in the Anthropocene: the needs of an interdisciplinary approach to understanding the decline of the glaciers and its consequence. How are melting glaciers, bioarchaeology, forensic anthropology, archaeological heritage protection, ecology, biodiversity conservation and climate change all interconnected?

The decline of glaciers is one of the most visible consequences of climate change. In this talk, we will see how glaciers are releasing several data, including archaeological items, historical venues and even recent personal stories. And how so many disciplines, from ecology to forensic anthropology, are facing the same issue: the consequences of the ceaseless disappearance of ice and the emergence of new environments

Z důvodu rektorského volna ku příležitosti konání MUNI Day se seminář přesouvá do podzimního semestru!

11. 5. 2023

RNDr. Kateřina Vymazalová, Ph.D.

Anatomický ústav, LF MU

Paleopatologie jako prostředek pro poznávání života historických populací

Paleopatologie je věda, jejímž základem je kombinace fyzické antropologie a medicínských znalostí. Zabývá se zkoumáním zdravotního stavu historických populací z mnoha pohledů. Nedílnou součástí paleopatologické analýzy jsou i další odborná vyšetření, jako radiologické vyšetření, genetická analýza, histologické vyšetření či analýza stopových prvků. Na našem pracovišti jsme měli možnost studovat nemoci a zranění na kosterních pozůstatcích pravěkých, středověkých i novověkých populací. Věnujeme se jednotlivým kazuistikám i sledování komplexního zdravotního stavu celých populací.

18. 5. 2023

Mgr. Andrej Shbat, Ph.D.

Anatomický ústav, I. LF UK

Anatomický ústav 1. LF UK a práce antropologa v něm

Anatomie člověka a obratlovců je nedílnou součástí studia a práce biologické/fyzické antropologie. Práce v takto zaměřeném ústavu skýtá tedy nejen prostor k dokonalému zvládnutí této části medicíny a antropologie, ale poskytuje i další možnost spolupráce a provázání s medicínskými obory. Kromě klasické výuky anatomie mediky všeobecného a zubního lékařství, včetně pitevních cvičení, se zde dostává antropolog i blízko klinickým oborům, které pomáhají osvětlit a dokreslit příběhy ostatků identifikovaných osob (jak církevních, tak i světských) nalezených během několika výzkumů krypt na Vysočině a v Karlovarském kraji, v oblastech bývalých Sudet. Není to pouze výzkumná práce, ale i společenská služba, která do určité míry „napravuje“ křivdy poválečného osidlování těchto oblastí s nepříliš vhodným chováním k sakrálním památkám a lidským ostatkům.

A podle známé otázky: „What is anthropology? Nobody knows …“ zabíhá antropologie i do oblastí více humanitních, jako je správa a vedení muzejních sbírek Anatomického ústavu, které vyžaduje již i znalosti vývojové biologie a anatomie obratlovců. Člověk se učí celý život, proto i práce na tomto ústavu je celoživotní vzdělávání a učení se.

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info