Informace o SSZ v jarním semestru
V dokumentu naleznete časový harmonogram i složení komisí. Další informace k SSZ najdete v oddílu Pro studenty.
Ústav antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
The presentation is intended to be a first meeting between Dr. Kevin Salesse, the new Assistant Professor in the Department of Anthropology, and the attendees of the seminars. During this presentation, Dr. Salesse will present his academic background and the research projects in which he has been or still is involved. He will also present the different archaeoscientific tools he uses and masters, with a particular focus on isotopic analyses for the study of past biocultural interactions.
Ústav soudního lékařství LF MU
Již ze samotné podstaty soudního lékařství je zřejmé, že pouze málo věcí je vždy naprosto jasných a jejich vysvětlení jednoznačné.
V tomto duchu se nese i tato přednáška. Ti, kdo mají, humorně řečeno „klasické“ vzdělání, v tomto případě založené na sledování televizních seriálů z minulého režimu, si jistě pamatují „30 případů majora Zemana“. Za jeden z nejkontroverznějších dílů je považován díl nazvaný „Mimikry“. Byly v něm smíchány dva případy z doby po roce 1968. Jednalo se o případ hudební skupiny „The Plastic People of the Universe“ a případ únosu letadla skupinou mladých lidí do tehdejšího Západního Německa, při němž byl jedním z únosců zastřelen pilot. Únos byl řešen německou spolkovou policií a o něco později i tehdejším Sborem národní bezpečnosti v Československu. Každá z vyšetřovacích skupin ale došla k rozdílnému závěru. Střelec byl prokuraturou Spolkové republiky Německo jednoznačně označen za vraha, tedy, že střílel s úmyslem zabít. Názor českých odborníků byl ale překvapivě rozdílný. Protože by závěry české komise mohly vinu „antikomunistického teroristy“ zpochybnit, výsledky jejich pátráni byly až do roku 1989 drženy v tajnosti. Tehdejší vládní garnituře se samozřejmě nehodilo, aby byl celý případ, přehodnocen na výstřel z důvodu nešťastné náhody. Z celého únosu se tehdy totiž udělala ukázková, propagační akce. Skupina současných badatelů a vědců se pokusila po revizi všech dostupných materiálů případ osvětlit, ovšem, jak už to bývá, ne s příliš uspokojivým a jednoznačným výsledkem.
Katedra asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
O slově sia – „rytíř“; první rytířka; mo(h)ismus a rytířství; potulní rytíři; chanští rytíři; sungští zbojníci a čchingští mstitelé; čínské bušidó; závěr: rytíř x sia.
Federal University of Pernambuco (Brazílie)
Since the end of the 1950s, efforts have been made to "integrate" Hupd'äh into development actions. However, their "mobility" has always been seen as an obstacle to more efficient work that is promoted by agents of national society. According to population data from DSEI-RN (Distrito Sanitário Especial Indígena/Rio Negro), the Hupd'äh population has grown over the past decade. During this period, people have maintained permanent contact with health services and school education in several villages in their traditional territory. This process has created a new network of exchange and business relationships. By revisiting the ethnographic archives collected in the 1980s and 1990s, this presentation seeks to focus on social transformations, the geopolitics of knowledge and economic exchanges. The emphasis is the social relations of different clans with agents of national society, seeking to understand aspects of interethnic relations between the Hupd'äh of this interfluvial territory of the Uaupés River basin.
Bibliographic and audiovisual materials for students can be seen here:
Oddělení ochrany životního prostředí Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice
Debaty o zdravotních rizicích chemických látek byly vždy poznamenány vlivem Kruger-Dunningova efektu. Lidé s nízkým stupněm odborných kompetencí silně přesvědčení o své genialitě byli vždy schopni uchvátit veřejnou debatu a ovlivňovat jak mediální prezentaci daných témat, tak i tvorbu norem a zákonů. Co na tom, že opatření přijatá bez vlivu či dokonce navzdory postojům skutečných odborníků měla tak zásadní negativní dopady, že namísto řešení konkrétních problémů přinesla problémy nové? Hlavně, že bylo vyhověno těm, kteří zastávali postoje vyhotovující aktuálním etickým trendům. V určité společenské atmosféře totiž přestává být důležité, zda jsou přijatá řešení funkční, ale jde hlavně o to, jaký mají toto řešení hodnotový rámec. Přírodovědné a technické obory (toxikologie, ekologie, epidemiologie, energetika atd.) se tak zejména v krizových fázích vývoje společnosti stávají doménou mystického myšlení, nejvlivnějšími osobnostmi se pak zdají být jedinci, kteří rezignují na vědeckou metodologii a snaží se plnit společenskou úlohu, která jim z podstaty věci nepřísluší. Jakou šanci být slyšen má v takových chvílích hlas volajícího na poušti?
Ústav geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
Obsah přednášky bude demonstrován na čtyřech příkladech. Artefakty ze sopečného skla obsidiánu se objevují na našem území od paleolitu, i když jeho zdroj v naší republice neexistuje. Kde je jeho původ a jakou cestou se k nám dostával? Druhý příklad představuje objev neolitických lomů na metabazity v Jizerských horách v roce 2002, jenž vyvolal pozornost v celé Evropě. Proč tato hornina ve střední Evropě během neolitu dominovala a dostala se i dál? Další významnou surovinu na kamenné sekery představuje jadeitit, jenž byl preferován v neolitu západní Evropy. V roce 2003 se podařilo nalézt jeho výskyt i s pravěkými lomy a dílnami na alpské hoře Monte Viso (sz. Itálie). Na území Moravy bylo identifikováno 20 seker z tohoto přes 1 000 km vzdáleného zdroje. Poslední příklad představuje národní poklad Rakouska – Willendorfská venuše, která je zhotovena z čistého oolitického vápence. Na území Rakouska se nepodařilo tak kvalitní výskyt dohledat, ze všech zkoumaných zdrojů odpovídá její surovině nejlépe vápenec ze Stránské skály v Brně.
Adam Mickiewicz University (Poznaň, Polsko)
In prehistoric, preindustrial, and industrial societies socioeconomic status (SES) was a crucial determinant of standard of living of individuals and families. It determined the access to various resources (economic, social, medical, health, nutritional, etc.) thereby reflecting differences in the standard of living between groups/ populations/societies in terms of the access to nutrition, housing conditions, education, lack or the existence of economic hardship, etc. In the 20th century and in the past two decades of the 21st century the relationship between SES and health status, described among others by: life span, mortality, reproduction, disease profile, etc., and biological ones as for example, the moment of maturity, menopause, body height, BMI, etc. has still been the subject of intense research. The literature on the role of SES in shaping biological and health status of humans is vast and most results have linked better socioeconomic background with “better” indicators of health/ biological status, and vice versa. Meanwhile, some studies have shown no association between SES and some biological characteristics or have yielded mixed results, depending on SES indicators used in the studies. Moreover, the variety of SES factors considered in studies can collectively affect the selected characteristics describing biological and health indices. The main aim of this work is to present the state of the art on how SES shape biological and health status with particular emphasis on the recent Polish and Polish-Czech research on past and contemporary societies.
University of São Paulo (Brazílie)
Shared anthropology is not only an expression, but also a research and filming methodology established by Jean Rouch. Jean Rouch also coined the term Ethnofiction, which overcomes the opposition between documentary film and fiction.
The lecture aims to think about the possibilities of a shared anthropology, as proposed by Jean Rouch and the advantages of Ethnofiction to address some topics of anthropological interest. Shared anthropology and Ethnofiction will be topics discussed based on the research carried out on funk in Cidade Tiradentes, Brazil.
Link to the movie that will be discussed.
Koc University (Turecko)
When archaeologists come across artifacts from the past, some of the main questions that come to mind are who made them and how they were produced. Answers to these questions are entangled with many aspects of their social lives and inextricably linked with their perception of age, gender, and sex. Although the types of work might differ from culture to culture, gender, age and social status seem to be the primary factors in deciding who does what kind of work in many societies.
Thanks to various modern ethnographic studies, making clay objects, especially pottery, has consistently been associated with females by many scholars without much tangible proof. However, recent research in gender archaeology since 1980s has shown that there is no universal gender division in crafts production. In that vein, it becomes crucial to move away from stereotypical generalizations and look for evidence to identify craftspeople in the past.
This research focuses on Western Anatolia in the Neolithic period with an aim to understand whether some sort of division of labor existed in the production of clay artifacts. To answer the question of who made these, I use a relatively novel technique in archaeology that was inspired by forensic studies that concentrates on measuring fingerprints embossed on the wet clay. I investigate whether specific groups of adults or children of certain age groups were involved in the production of certain types of artifacts. Results gained from this analysis will be useful for understanding how the Neolithic people conceptualized gender and age in west of Anatolia.
Klinika adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN v Praze
Už jste někdy přemýšleli nad svojí vlastní smrtelností a o své smrti? Naše existence determinovaná v sociálních vazbách nám – zejména v posledních dvou letech – dává šanci denně se zamyslet nad cílem lidského bytí na této Zemi. Nikoli z pohledu obhroublého pesimistického fatalismu, ale s výzvou. Pro nás, naše blízké, ale i ty, kteří nemají nikoho, kdo by je na poslední cestě doprovodil. Prvním krokem je překonat strach – o smrti mluvit a z ní samotné. O tom, co vlastně smrt pro naši společnost znamená, jaké máme možnosti umírání, pohřbívání, v jakém rozsahu můžeme definovat svá poslední přání či naopak tato přání realizovat pro naše blízké, jak lze o smrti uvažovat a jak k ní přistupovat, nám může napovědět náš společný seminář. Tedy, nezbývá nám než položit kruciální otázku: chcete rakvičku nebo věneček?
Ústav molekulární a klinické patologie a lékařské genetiky, Lékařská fakulta Ostravské univerzity
Přednáška pojednává o molekulárně genetických metodách v prenatální diagnostice včetně molekulárně genetické diagnostiky poruch embryonálního vývoje.
Přednáška zahrne i postup při diagnostice vrozených nádorových onemocnění- jaká jsou rizika, jak správně interpretovat daná vyšetření.
V poslední části přednášky budou příklady zajímavých kazuistik.
Dr Kharobi is a visiting fellow at Bournemouth University in United Kingdom. She is a bioarchaeologist with a wider research background in archaeology of Bronze Age populations in Western Asia. Her specialty is the archaeothanatology used to reconstruct in detail how humans have historically dealt with their dead. She earned her PhD in Biological anthropology under the supervision of Henri Duday at Bordeaux University in France. Then, she worked as a post-doc in several high-profile institutions and universities (Royal Belgian Institute of Natural Sciences, Université Libre de Bruxelles (ULB), Bournemouth University, Austrian Academy of Sciences and UCLA), where her main research contribution was in dental anthropology, paleopathology and activity markers. In addition, she worked as a lecturer at the Université du Temps Libre (U.T.L) ORAIEL of Bordeaux in France, and as a professor assistant at the Dept. of Archaeology, Univ. of Damascus in Syria.
University of São Paulo
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze
Jedno z posledních vydání známého turistického průvodce Lonely Planet zmiňuje filipínskou vesnici Buscalan, kde pracuje „nejstarší tatérka na světě“. Paní Wang-od o sobě tvrdí, že jí je přes sto let a také uvádí, že ještě tetovala poslední filipínské lovce hlav. Tetování bylo ve filipínské provincii Kalinga neodmyslitelně spojené s lovem hlav, úspěšní lovci hlav se totiž mohli nechat tetovat, jejich kůže se tím stala viditelným „vyznamenáním“. Přednáška se bude věnovat tradici filipínského tetování, jeho sociálním funkcím a kulturním významům. Tetování má na Filipínách opravdu dlouhou tradici, jak dokládají zachované mumie. Tetování také prošlo proměnami v koloniální situaci i následkem narůstajících globálních propojení. Cílem přednášky bude vysvětlit komodifikační procesy v lokální vesnici, která přitáhla pozornost globálního turismu, jenž z ní udělal jeden velký tetovací salón.