Brněnská růstová studie je unikátní dlouhodobou studií, která založila tradici longitudinálních výzkumů v Brně. Poskytuje nám možnost sledovat, jaký vliv měly životní podmínky socialistické společnosti na růst, vývoj a zdraví brněnských dětí.
Studie začala v roce 1961 pod vedením docentky Marie Bouchalové na Katedře sociálního lékařství Lékařské fakulty tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, dnes Masarykovy univerzity. Spolupracoval na ní též Výzkumný ústav pediatrický v Brně. Nábor probíhal tři roky (od ledna 1961 do června 1964), samotná studie běžela dlouhodobě a opakovaně a byla ukončena po 19 letech v roce 1980.
Z výchozího počtu 555 dětí (278 chlapců a 277 dívek) setrvalo do konce výzkumu (do 18 let) 328 jedinců (59,1 %). Účastníci, kteří se účastnili celých 19 let, byli vyšetřeni poprvé ihned po porodu a pak absolvovali 38 prohlídek v pravidelných intervalech od 3 měsíců do 18 let, tj. v prvním roce po 3 měsících a dále po půl roce.
V průběhu opakovaných vyšetření byly nasbírány velmi cenné údaje o tělesné stavbě, vnější podobě, zdravotním stavu, sociálním a socioekonomickém statusu, dále údaje o rodičích a potomcích sledovaných účastníků. Každé dítě bylo antropometricky změřeno. Kromě základních výškových, šířkových a obvodových rozměrů jsou k dispozici také informace o tloušťce vrstvy podkožního tuku, typu tělesné stavby nebo stavu výživy. Dále byly pořizovány fotografie účastníků a záznamy somatoskopické klasifikace jako je barva očí a vlasů. Dodnes jsou také archivovány pramínky vlasů každého účastníka studie, které byly stříhány po celé období sledování vývoje od narození až do dospělosti. Společně s doplňujícími údaji o fyziologickém vývoji ostatních tělesných struktur a informacemi o životních podmínkách umožnují získaná data a vzorky mezioborový vhled do vlivu stresových faktorů na tělesné parametry a zdravotní stav jedné generace.
Získaná data jsou nyní archivována na Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Zde jsou v anonymní podobě využívána jako zdroj referenčních údajů pro modelování a predikci růstu a vývoje současných dětí. Byla mimo jiné zakomponována do software aplikace GROWTH, která umožňuje lékaři zhodnotit vývoj a růst dítěte, odhadnout jeho výšku v dospělosti a diagnostikovat případnou poruchu růstu. Údaje z Brněnské růstové studie byly také základem pro vytvoření softwarového nástroje FIDO (Forenzní identifikace dětských obličejů), který slouží k predikci vývoje obličeje dítěte a zjištění totožnosti nedospělých osob na základě fotografie s časovým odstupem až několika let. Data ze studie byla dále použita pro hodnocení vlivu socioekonomických faktorů na vývoj tvaru těla a obličeje, pro určení míry podobnosti příbuzných jedinců nebo pro výzkum vlivu pořadí narození na tělesné charakteristiky.
